říkanky
hříčky, kravinky, píčovinky, epigramy a jeden epitaf
Sova
Vylekala mě dnes sova,
houkla na mě z borovice,
a když na mě houkla znova,
vypálil jsem z brokovnice
od boku
sto broků.
Byla však moc vzdálená
sova jedna pálená!
***
POTKAL JSEM V LESE JELíNKA,
JED LžIčKOU JOGURT Z KELíMKA.
řEKL MI S JOGURTEM V PUSE:
"DOBRý DEN, RUDOLF JMENUJU SE."
Sova II.
že prý sova žije v lese,
ve škole nám říkají.
Však i v městě nalezne se;
v nemocnici na kraji.
štika
V chladné tůňce štika
naříká a vzlyká:
že jí žábry pálí
i její chřtán dravý,
zajímá jí zda-li
se to časem spraví.
Totiž skoky z rybníka
dneska provokovala
rybáře a, nešika,
vzduchu se nalokala.
A to byla chyba,
za kterou teď pyká.
Zkrátka - blbá ryba.
Zkrátka - blbá štika.
Barový motiv
Když v báru houstne dým,
verbálně se ti protivím.
Podaří-li se mi tě opít zdárně,
zprotivím se ti záhy nonverbálně.
***
Namaloval mi do bytu,
namaloval mi Karel,
namaloval mi raritu,
olejový akvarel.
***
Na dálnici do Brna
stopovala obrna.
Záškrt, černá Neštovice,
Tetan, stáli kousek za ní,
stáli s nataženou dlaní.
Nikdo však, hrom do čepice!
nezastavil u krajnice.
Lidé byli očkovaní.
***
Z vršku strmých skal
horolezec řval:
"Sem to ale borec!
Sem to ale zmák!
Zatracenej pískovec!
ááááááááá" Flák.
***
V jedné louži u Ploješti
stály čtyři žáby v dešti.
Každá měla deštník v ruce.
Zatracená evoluce!
***
Dva potrhlí Taloši
natrhli mi galoši.
Tak jsem ztropil skandál
a natrhnul jim sandál.
***
Rozbili mi na vesnici
tři balíci makovici.
To jim jednou v Praze
přijde sakra draze!
***
Chtěl jsem složit píseň silně barovou;
unuděnou; zakouřenou; syrovou.
Však pak jsem pojal obavy,
že by jste se třeba vy
mi vysmál.
A tak jsem šel na drink long
a na ten svůj slavnej song
se vysral.
***
Medvěd - med sněd.
Medvědice - ještě více.
Medvíďata - na to tata.
A co včelky dělaly?
Hučely a píchaly.
***
Zaduněly tamtamy
nad Nízkými Tatrami.
To indiánská menšina
zve na pátek do kina.
***
Když jsem tančil swing,
na dámu jsem blink.
Za to ona při foxtrotu
poblila mi levou botu.
***
Sedm Dánu,
přišlo k ránu
do šantánu.
Zpiti byli jako pumy,
jak to zkrátka Dáni umí.
***
Jeden vodník z Rožmberka
natah koncem ledna perka
a začátkem února
zase obživ - potvora!
***
Oblohou plují oblaka
a já se cítím na draka.
Nebesy táhnou beránky,
dám si tři, čtyři frťánky.
Až bude nebe bez mráčku,
budu už dávno na sračku.
Něco z kultu osobnosti
žilo, bylo sedm Jechů,
kteří byli celí z plechu.
Milovali jednu mrchu,
která obývala sprchu.
Jakmile k ní vlezli,
do jednoho zrezli.
Poselství dějinám
Copak to za námi,
copak že to je?
S ohledem na dámy:
hromada hnoje.
Dívka 88
Oči dívek, to jsou branky
do království pitomosti.
člověk do nich vlítne, slítne,
zpřeláme si všechny kosti.
Rety dívek, to jsou pasti
slibující různé slasti.
Však za rty jsou skryty zuby
a když nachytá se vůl,
už ho svojím stiskem hubí,
dokud není navejpůl.
Ňadra dívek, to jsou mysy.
Jak je spatříš, nevíš, čí jsi.
Na chatrných vorech k nim vypluješ
a pak hobluješ
a hobluješ
a hobluješ.
Dívčí úsměv, to je ovšem poesie.
Oslní tě a ty nevíš, která bije.
V objetí slibném myslíš jen na lásku,
na její klín, a přetáhneš vycházku.
Básnička
Chtěl bych se s tebou mazlit,
trochu nesměle, dlouze a potichu.
Chtěl bych se s tebou mazlit,
v teple postele šimrat tě na břichu.
Chtěl bych se s tebou mazlit
v šeru zamčené třinácté komnaty.
Chtěl bych se s tebou mazlit.
Mám všechno potřebné, jenom ten klíč máš ty.
Chtěl bych se s tebou mazlit
a s trémou panice chtěl bych tě ochutnat.
Chtěl bych se s tebou mazlit
a potom nejvíce chtěl bych se s tebou...snad...
boxovat.
Nahluchlá
řekl jsem v masném krámě
za pultem v bílém dámě:
"Prosil bych pršut. Deset deka."
Však ona se tak jako leká,
barva jí mizí z jejích tváří,
pak zase rudne, celá září,
třas, jako by ji amok zchvátil…
no ale, abych to zkrátil;
Dozadu mě vzala a tam mě opršala.
Byl jsem zprvu rád, ale desetkrát?
Buddhistická
Zatřepal jsem ledem ve sklence
a vypil její obsah včetně mravence.
Teď mě lechtá v břiše,
no, aspoň, že je tiše.
Za chvíli ho rozložím,
vlastně moje šťávy,
a příště se narodím
jako dítě krávy.
Nebo jako lachtáně.
Sakra!
Zas dál k nirváně!
Velikonoce
Nabíd jsem malé holčičce
ovocné želé v krabičce
a její mámě
rámě.
Dala mi malá holčička
omalovaná vajíčka.
A máma, až dítko půjde spát,
bude se těm mým věnovat.
Ježek
Běží ježek ke kartáči,
běží, co mu síly stačí.
A už ho mrdá, ježek vilný!
Inu, synu, nikdo není neomylný.
Pravil synu svému otec,
pohléd na něj s hrdostí,
potom vyčistil mu kotec
a pohladil ho po srsti.
***
Oběsil jsem tchýni
ve výstavní síni.
Lidé jsou dost hloupí;
snad jí někdo koupí.
Historka ze ZOO
Uvízl slon ve vaně.
Vypadal dost naštvaně.
Pečovatel praví
jeřáb že to spraví.
Pomocníci, krinda pána,
přivlekli však pelikána.
Kancelářská revoluce
"A je to tady; kancelářská revoluce!"
povídá nadpis nadpisu:
"Dneska se koná exekuce.
Setnou hlavičku dopisu."
žížalí restaurace
V restauraci žížalí
personál je pomalý.
Bručí vrchní žížal, mírně ožralý,
v té restauraci žížalí
v hlíně nedaleko meze:
"Sakra, už zas sem někdo leze!"
žížalí restaurace II.
V restauraci žížalí
zásnuby se konaly.
Všichni byli opiti;
i snoubenec Karel
a snoubenka Karel.
To víte; hermafroditi.
Kluk z plakátu
Kdopak že to plaká tu?
Kluk vypadlý z plakátu!
řve tu jako najatý
a je úplně placatý.
Dám tě zpátky, hopla, hochu,
na plakátovací plochu.
Přestaň brečet, tumáš dvacku.
A pozdravuj mámu placku
***
Může při při v pekle
vypustit čert ze rtů
naštvaně a vztekle:
"Táhni, vole, k čertu!"?
To by smysl ztratilo,
posoudit-li mohu.
Více by se hodilo
poslati ho k Bohu.
Rybí padla
Povídá plejtvák plejtváku
po celodenním ruchu:
"Dneska už to mám na háku.
Pojď, půjdem někam k suchu."
Kapří rozchod
Včera kapru družka
odepřela něhu.
Tak jí vyšplouch z lůžka
a hned jí pustil k břehu.
Idylická
Luční trávy, vlčí máky,
bodláky a chrpy taky.
A jak to všechno krásně kvete!
Jsi to občas hezkej, světe!
A jak to všechno pěkně voní!
Hle, motýlici motýl honí.
Tu luční koník na bodláčí…
No tak už dost! To už stačí!
Přehlédl jsem okolí,
popadl jsem rýč,
zaházel ty mrtvoly
a honem spěchal pryč.
***
Kdyby kundy byly ryby,
lovil bych je na červy.
Kdyby kundy byly ryby,
stačily by konzervy.
Vlk
Když už se tu o ničem jen tak planě plká,
slyšte tedy: včera já jsem chytil v lese vlka.
Však ne toho, který kouše, nýbrž, který svědí,
pokud člověk na vlhkým příliš dlouho sedí.
Liška
VIDěL JSEM NA DVORKU LIšKU,
JAK LOUSKá ŇáKOU KNížKU.
TUšíM, žE ŇáKýHO HAVLA.
HLEĎME HO! LIšKU PAVLA!
Celý život platím…
CELý žIVOT PLATíM DANě,
DANě VYSOKý,
MOZOLNATý MáM SVý DLANě
A SNY DIVOKý.
PLATíM TOLIK, KOLIK BERU,
KDYž TO TROCHU PřEžENU.
JEšTě, žE MáM, NA MOU VěRU!
TUHLE DANU ZA žENU!
Křesťanskopohanská
Jeden křesťanský apologeta
vydal se z jara do světa.
Do zimy prodělal mnoho změn
a vrátil se zcela pohaněn.
***
Spadl koktavec ze schodů,
po cestě dělal: du, du, du.
Spadl koktavec ze schodiště
a dole řekl: "Do-do-do-do-do…"
Pokračování příště.
Pokračování:
Malý chlapeček, který to viděl,
řekl bezelstně, aniž se styděl,
řekl všem lidem okolo: "Hele!
že on to chce říct: Do prdele!"
***
Pohádala se bolenová s bolenem,
šlo o ňáký kraviny.
Však bolenová pak za kamenem
ronila hořké bubliny.
***
Kázal páter kapr hejnu ryb
od půl čtvrté do pěti
o vyvarování se chyb
nechtěného početí.
Mluvíc za celý ten rybí rej
povídá mu jedna z dam:
"Moc se o nás neotírej,
sic se o ten další potěr
budeš starat sám!"
***
V lokále objevil se slon
a vedle něho jeho klon.
Jsou voba řádně zhulený
strkaj mi chobot do pěny.
Jeden je Dale, druhej je Chip.
Jó, ve třech se to táhne líp!
Máte-li neodolatelnou potřebu mi něco sdělit...
